I já jsem nespokojený s politickou situací u nás

Dlouhá léta se zajímám o politiku a pozorně sleduji naši politickou scénu. A musím přiznat, že i já - jako jeden z těch, kteří fandí našemu polistopadovému demokratickému dění - cítím určité rozčarování.

      Zejména rozčarování z toho, že stále více a více začíná vítězit lež nad pravdou. Svoboda slova se zvrhává ve svobodu pomlouvání, překrucování pravdy, otevřeného lhaní nebo jen v malé "poupravení" pravdy za účelem manipulace s lidmi.

      V duchu děkuji prvním polistopadovým vládám, které nasměrovaly dění v naší republice k návratu do svobodné části světa, nasměrovaly náš stát k členství v demokraticky řízené Evropské unii a k ukotvení naší země v obranném paktu NATO. A velmi mě mrzí a vadí mi, jsou-li tyto hlavní aspekty polistopadového vývoje stále více zpochybňovány.

      Komunisté by chtěli vystoupit z NATO, "okamurovci" a "zemanovci" zase chtějí vystoupit z Evropské unie. A co chce hnutí pana Babiše vlastně nikdo neví, protože on jeden den říká něco a druhý den říká pravý opak, přesně podle toho, kdo jej poslouchá a co dotyčný asi chce slyšet. Veleba a Okamura tvrdí, že nám EU něco diktuje. Přitom tito pánové asi nepochopili principy demokracie. EU nám nic nediktuje. Jen jsme v některých názorech přehlasováni a to není žádný diktát. Vítězí většinový názor a jde spíše o to, že jsme o našem názoru nedokázali přesvědčit ostatní členy EU. Kritika toho, že jsme "Lisabonskou smlouvou" ztratili právo veta, je nepochopena. Pokud by platilo "právo veta", tak by se nikdy 28 států EU nemohlo na ničem domluvit a změnilo by se v podobně neakceschopnou organizaci, jako je např. Rada bezpečnosti OSN, na jejíž půdě se - právě díky právu veta pěti stálých členů - nedaří prosadit téměř žádnou (a pro svět někdy velice potřebnou) rezoluci a téměř žádné rozhodnutí.

      Jak by asi dopadlo naše vystoupení z NATO, když máme zcela bezzubou a nedostatečnou armádu? Ano, měli bychom více investovat do vlastní obrany, abychom se nemuseli spoléhat na mnohdy "nenáviděnou" přítomnost armád NATO v Evropě. Bohužel, dosavadní vlády upřednostňovaly něco jiného než vlastní obranu.

     Patříme k nejbohatším obyvatelům naší planety. Neustálé stěžování si na to, jak se máme špatně mi také vadí. Proti generaci našich rodičů a prarodičů se máme královsky. A naši předci si nestěžovali, přestože zažili válku i hlad. U nás nikdo nehladoví, tak buďme spokojeni a nestěžujme si. Stačí jen trocha skromnosti. Zdá se mi, že čím lépe se lidé mají, tím jsou podrážděnější, bezohlednější a agresivnější. Honba za konzumem je odstrašující.

     A jak by asi dopadlo naše vystoupení z EU? Tak, že by naše exportně zaměřená ekonomika s otevřeným trhem pro 400 milionů obyvatel EU tyto trhy ztratila. Dovede si vůbec někdo představit dopady takového kroku? Ano, stále je co kritizovat a je třeba si přiznat, že nejen naše země, ale i celá EU se musí změnit. Musí se ale změnit s naší účastí a nikoliv uvažovat o opuštění EU!  Jde hlavně o to, navrhovat konstruktivní a rozumná řešení a nevěřit nesmyslům stále většího počtu demagogů, kteří mají rychlá, ale většinou nereálná a nesmyslná řešení.